|
|
Potravní zdroje plůdku reofilních ryb v rybnících s instalovanými světelnými a barevnými atraktanty hmyzu
KAJGROVÁ, Lenka
The aim of this work was to evaluate the food base (zooplankton, zoobenthos and aerial insects) and production results in culture of two-year-old golden ide (Leuciscus idus aber. orfus) and chub (Squalius cephalus). The specifics of the study were to use the attractants (yellow plates) and submersed lights as a supplement to the nutrition of farmed fish. Experimental rearing took place in the earth ponds in the area of Experimental Fish Culture Facility in Vodňany (Czechia) and in the storage ponds in Schlossfischerei Schönau bei Litschau (Austria). Zooplankton composition and physico-chemical parameters were monitored during regular two-week sampling periods. Monitoring of zoobenthos and terrestrial insects captured by attractants was performed at monthly intervals. Macrozoobenthos was sampled by Ekman Grab. After processing the samples in the laboratory, the benthic invertebrates were divided into three groups - Chironomidae, Oligochaeta and Varia. Zooplankton was collected by planktonic mesh in the 3 m long hauling and divided into the fraction of small zooplankton (Daphnidae < 499 micrometre, Copepoda < 999 and > 1000 micrometre and Others - small Cladocera), and into the fraction of coarse zooplankton (Daphnidae 500 - 999, Daphnidae 1000 - 1499 and > 1500 micrometre). Terrestrial insects were captured by installed attractants for a specified time period of day (colour attractants) or night (light attractants). The results show that the environmental conditions of the monitored ponds did not differ significantly. Abundance of coarse zooplankton in both experimental cultures was influenced by fish. The density of zoobenthos did not differ significantly. However, the values in the ponds with the lights were higher than in the control. According to the analysis of growth and production data, the installation of insect attractants as a supplementary measure to fish nutrition in aquaculture seems to be beneficial for production results. The average weight of golden ide increased during the growing season from the initial 4,3 g to 26,9 +- 4,9; 32,3 +- 6,5 and 41,2 +- 9,2 g in control ponds, ponds using lights and yellow plates, respectively. The differences between both control and experimental treatments as well as between lights and yellow plates were highly significant (p < 0,001). In the culture of chub using light attractants, the average fish weight increased from the initial 12,7 g to 41,9 +- 2,2 g, respectively to 26,7 +- 5,5 g in control. In both treatments, the production was analogously higher.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Nejproblematičtějšími parametry z množiny společných relevantních znečišťujících látek pro českou část MOPO (mezinárodní oblast povodí Odry) z pohledu národních limitních standardů jsou polyaromatické uhlovodíky a na úrovni evropských norem PAU a těžké kovy - rtuť a kadmium. Negativní vlivy se významně zesilují pod většími aglomeracemi. V povodí je neuspokojivá situace z hlediska možnosti rychlé detekce havarijního zhoršení biologické jakosti odpadních vod.
|
|
|
Labe IV: Využití biochemických markerů při hodnocení kontaminace vodního prostředí
1. LF UK Praha ; VFU Brno ; VŠCHT Praha ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ; Valentová, Olga ; Velíšek, Josef ; Kroupová, Hana ; Svobodová, Zdeňka ; Kolářová, Jitka ; Žlábek, Vladimír ; Randák, Tomáš
V roce 2006 byla pozornost zaměřena na další potenciální zdroje kontaminace řeky Labe - významné přítoky. Sledovány byly lokality nacházející se v dolních částech sledovaných přítoků v blízkosti jejich ústí do Labe. Vliv znečištění na rybí populace byl posuzován pomocí vybraných biochemických markerů kontaminace a chemických analýz svaloviny ryb. Jako indikátorový druh byl použit jelec tloušť. Sledovány byly toky: Orlice, Chrudimka, Cidlina, Jizera, Ohře, Bílina, Vltava.
|
|
|
Labe IV: Využití biochemických markerů při hodnocení kontaminace vodního prostředí
TOCOEN, s. r. o. ; 1. LF UK, Praha ; VFU, Brno ; VŠCHT Praha ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech ; Kroupová, Hana ; Valentová, Olga ; Svobodová, Zdeňka ; Žlábek, Vladimír ; Kolářová, Jitka ; Randák, Tomáš
V roce 2004 byla zaměřena pozornost na zjišťování vlivu 3 nejvýznamějších znečišťovatelů řeky Labe - Synhesie Pardubice, Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem - na populace ryb vyskytujících se v okolí těchto chemických závodů. Sledovány byly lokality nad a pod výše uvedenými zdroje znečištění. Vliv znečištění na rybí populace byl posuzován pomocí vybraných biochemických markerů kontaminace a chemických analýz svaloviny ryb. Jako indikátorový druh byl použit jelec tloušť.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje: Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém
Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Bernardová, Ilja ; Hudcová, Hana
Zpráva přináší shrnutí výsledků dílčího úkolu za celou dobu trvání projektu a důkladné literární rešerše, které se zabývají možnostmi a vývojem pasivního vzorkování nebezpečných látek a obsahem prioritních a dalších látek v rybách. Zpráva se zabývá hodnocením stavu vod použitím semipermeabilních membrán a experimentálním použitím pasivních DGT vzorkovačů, hodnocením stavu bioty a vývoje znečištění sedimentu a bioty. V závěru jsou uvedena doporučení pro další monitoring vod a ověřování norem environmentální kvality (NEK) pro sedimenty a biotu pro ČR. Přílohy uvádějí podrobné výsledky hodnocení, některé publikační výstupy projektu a literární rešerše.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Zpráva shrnuje zásady pro zlepšování a ochranu jakosti vodního prostředí v povodí řeky Odry. Patří mezi ně snižování znečištění toků z nebodových zdrojů, které musí směřovat především do oblasti zemědělské výroby. Z bodových zdrojů je třeba věnovat maximální pozornost podniku Mittal Steel Ostrava-Kunčice a důlním vodám. Dalším opatřením je nezbytnost zkvalitnění monitoringu včetně zlepšení systému včasného varování. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat používání pesticidů v okolí a vodám vypouštěných komunálními ČOV. Mezi důležité aspekty pro ochranu vod patří odpovídající hospodaření rybářů a péče o rybníky.
|
guest ::
